---

Když byste byli králem...

---

link

Je to flashové video o tom, co se začne dít, když byste byli vybráni za celosvětového monarchu. A má ukázat, že není cesty, aby se z osvíceného panovníka nestal zavrhovaný despota. Má ale pár chyb, které jsou dané nepoučením vybraného jedince o historii. V českých zemích je známa dvojice panovníků, kteří byli tak schopní, že jeho reformy smetly bouře či je protivníci omezovali až na jeho smrtelné posteli. Byl jím Karel IV. a Josef II. Habsburský.

Karel nabýval zkušenosti s chodem státu nejprve ve Francii, kam byl odvezen, a později po návratu jakožto měšťan s chodem města a jeho okolí. Tím nabyl potřebné zkušenosti, které z něj činily relativně úspěšného českého vladaře. Také dobrovolně nevyhledával konflikty a snažil se jim předcházet (ačkoliv historici o něm tradují, že byl po svém otci, a dokud mohl, tak objížděl většinu rytířských turnajů). To také pomohlo tehdejšímu rozmachu českých zemí. Josef se sice k ostatním národům monarchie nechoval s nijak extrovní úctou, ale jeho vláda byla zahájením největšího rozmachu monarchie. Jako jeden z mála šlechticů dobrovolně prošel země jako krajánek a díky tomu získal neocenitelné zkušenosti o fungování jednotlivých prvků státu.

No takto se dostáváme k bodu jedna, kterou je pomoc chudým. Už Karel IV. věděl, proč chudé zaměstnat a ne uplatit jejich hlasy pemězmi druhých. Dnešní vlády právě si hlasy chudých udržují moc. Ale na to uplácení je potřeba někde vzít. A když stát nevlastní některé klíčové výrobní prostředky, které by mu generovaly příjem z jejich zisků, tak je musí brát daněmi na cokoliv. A to je špatně. Ne, že by byly apriori špatně daně, ona je špatně jejich nutná výše. O peníze by měl v chvílích nouze stát své lidi jakožto své investory prosit, ne je dolovat nařízeními. Zpátky k chudým. Jak jim teda dát možnost získat měnu, když z daní minimálně? Prostě pokud další měnu nechtějí, ať si v klidu válí šunky. Pokud ji budou shánět v rozporu s přesvědčením ostatních, tak ať dostanou trest. Pokud ale měnu chtějí legálně, musí začít pracovat pro stát. A tímto nemyslím přebyrokratizované úřady, ale normální, zpravidla fyzickou práci. Sociální síti se dneska zpravidla říká asociální a jaksi to není náhoda. Ona totiž ve stávajícím provedení pěstuje závislost na státu a nenutí lidi k tomu, aby si nějakou činnost našli.

Dále je spousta činností, na kterou takovíto lidé pod dozorem stačí. Tím myslím práce typu PTP. Ne, to není urážka lidí, kteří prošli pomocnými technickými prapory po roce 60 a které tam režim umístil pro jejich činy, názory, zdraví, etc. On je to totiž funkční příklad systému zaměstnávání lidí. A zde si dovolím citovat z knihy pana Švandrlíka:

"Já se přiznám, soudruhu kapitáne, že mi smysl celé akce zůstáva utajen. Naše útvary nemají pro obranyschopnost vlasti téměř žádný význam. Jsou zde tisíce odborníků s vysokoškolským vzděláním, kteří už dva roky míchají maltu, řežou dříví nebo krmí dobytek. Teď to budou dělat o rok déle a co se tím vyzíská?"

Odpověď povolaného (Ořecha) je jasnou splácaninou frází a demagogií, vyslovenou ve chvíli, kdy mu po dobré otázce teče do bot. Ten voják si to jaksi nevybral. Na podobnou otázku ovšem položenou někým, koho na takovéto pozice poslal stát, protože by jinak nevydělával, ač chtěl, kupodivu existuje odpověď a to krátká, stručná a jasná.

"Protože peníze na stromě nerostou a pokud chceš dostat aspoň něco, tak holt nějakou činnost vyvíjet musíš."

Důležitější je ovšem její druhá část:

"Ovšem můžeš kdykoliv odejít a vydělávat u někoho dalšího jinde. Ale od státu pak neuvidíš ani korunu. A své dluhy stejně budeš muset splatit."

Otázka je dále kde pracovat. Jsem si schopen takovéto lidi představit jako údržbáře státu - tím myslím opravy cest, stavbu rozsáhlých děl či zemědělskou činnost (rozvedu).

U cest by se mohlo jednat o čištění příkopů, prosekávání dřevin kvůli viditelnosti, odstraňování bordelu po ostatních, zpevňování pěšin kameny,... Takovýto balík činností je vhodný pro ty nejtěžší případy typu cikáni, protože komu z nich se vyplatí ukrást otřískanou lopatu a krumpáč? To ho spíš "zazdí" a na takovéto případy stačí evidence. K cikánům ještě poznámka: Oni jsou schopní makat, ale musí jim velet jeden z nich, který se baví s "gadži", a za provedenou práci dostane i odměnu, kterou pak sám rozdělí mezi své kolegy (zažito na Slovensku). Z přímého velení od "gadžů" si samozřejmě nic nedělají. Romové jsou zvláštní případ cikánů - ti makat fakt nebudou.

U staveb mám na mysli kopání základů, vození materiálu, vyplétání armatur, kladení cihel (přiznávám, proti betonu něco mám),... To se hodí pro ty o něco zodpovědnější. Za první republiky nebylo tolik mašin a taky kupodivu šlo stavět. A ti, co jsou opravdu dobře zapsáni, ale stejně jsou nezaměstnaní, tak je lze uplatnit jako pomocné síly v nemocnicích (nošení materiálu, obracení některých nemocných na základě pokynů sester), úřadech (běhání s papíry, zásobování úředníků,...) či školách (k ruce školníkovi, vrátnému,...).

A takto se dohrabáváme i k bodu dva. Zaměstnáním nezaměstnaných na státních stavbách eliminuji problém nezaměstnanosti pouze na skutečná nemakačenka. A daně jsou v tu chvíli díky přímé podpoře práce pro ostatní lidi stravitelnější. Dále je tu (podle mne cílená) otázka, co s někým, kdo nechce systém dotovat? Odpověď je prostá - tak ať ho nedotuje, ale ať nechce stejné možnosti jako ti, co jsou ochotní ho dotovat. Stále - státními akcionáři jsou jeho občané a ti vytváří hodnotu státu. Pokud chtějí větší podíl, ať investují (sypou) do státních či polostátních projektů (vada, kde ti, co mají víc peněz si můžou koupit větší moc, je eliminována jinde; dneska to jinak nefunguje, jen dotující nechtějí být známi). Větší vzdělání zlepší uplatnění jejich potomků, cesty a spoje komunikaci s ostatními. A pokud se stejně nechce najít dost lidí, kteří by investovali do těchto potřeb, tak je potřeba vyjít mezi lidi a začít se ptát proč (tratit na tom budou oni sami).

Dohrabali jsme se k trojce - správná volba. Co to je? Pro každého znamená něco jiného na základě zkušeností a kultury. O demokracii se právem vtipkuje, že je to diktatura většiny nad menšinou. A jelikož nejlepší způsob vlády je prý osvícená tyranida, tak i demokracie, pokud má být co nejkvalitnější, potřebuje co nejosvídcenější a nejvzdělanější většinu (a to kupodivu nemyslím prolezlou školským systémem). Ta je dělána na příkladě zdravého životního stylu. Zase - proč ho k němu mám nutit? Ať se sám rozhodne, jak svůj čas využije pro poměr práce/odpočinek/zábava. Ale ať případné průšvihy plynoucí z toho, že zdravě žít nechce, platí sám (léčbu, následné náklady).

A opět se tu tvrdí, že vedení není o prosbách, ale o nařizování. Nesouhlasím. Vedení je o ukázání možností s tím, že si následky ponese každý sám (problém musí být volba, což právě tvoří demokracii).

Tak za čtyři - ochrana nevinných (ale spíš by se měla jmenovat "otázka spravedlnosti"). Opět otázka dnešního systému - kdo má být nevinný? Naopak podle skutečné demokracie by měl být nevinný ten, kdo nepáchá nic proti ostatním ani systému (nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě). A proto je potřeba, aby rozhodnutí vlády byla veřejně diskutovatelná a v případě (evidentního) průseru sundatelná státními akcionáři, tedy občany. Vláda musí jednat zcela průhledně, tedy aby bylo dohledatelné každé rozhodnutí, každý kus ceny za soužití, klid a rozvoj. A přitom stále může být každé rozhodnutí občany sestřeleno. A když se to človíčkovi nelíbí - ať zaplatí dluhy a jde jinam.

Další teze tvrdí, že je potřeba armáda, co vybírá. Ne, není, tedy pokud jde o žoldáky. Stačí pár úředníků a když už armáda, tak tranzistorů, které zkontrolují paušální rovnou daň a šmitec. A pokud někdo udělá něco ostatním (jak násilí, tak krádeží), mají ti ostatní právo na odškodnění. Jak to v takovém případě dlužník zajistí, to je jeho kolo (zaplatí jim to ze svého a pokud nemá, tak to půjde vydělat do státního).

No, máme tu pětku a ta je podle mého názoru ta nejhorší teze ze všech - sedět na prdeli a nic nedělat. Naopak kvalitní vláda potřebuje aktivní občany, co jí budou neustále koukat pod ruce. Vláda není o hrozbách a násilí, vláda a zákony jsou o vedení lidí. Ostatně - co je lepší: Spousta spokojených občanů nebo tanky v ulicích? Já bych radši viděl spoustu lidí, co si mají co říct a jsou spokojení se způsobem svého života, který si vybrali a zas který nesou odpovědnost. Více snad netřeba.

Pointa pak v duchu tohoto článku jaksi nesedí. Říct "Ne" je sice hezké, ale pokud máte schopnosti naslouchat a vést, nějakou tu autoritu a nějakou vizi, tak je to promarněná příležitost, jak něco udělat (já mám zatím akorát tu vizi). Něco, za čím by se generace vašich následovníků mohly obracet (ať už s údivem či opovržením). A základní vize je ukazovat lidem cesty, ne je po nich tlačit.

Současná situace je způsobena současným přístupem. Ono je jaksi daleko složitější stávajícími metodami udržet systém, kdy lidi nejsou pouhé ovce, ale umí se rozhodnout. Naopak po poučení a změně přístupu je ten systém daleko udržitelnější, ale musí se pěstovat zcela odlišné hodnoty a to stávající stav neumí a NECHCE umět.

Nakonec, nemusíme hrát jen o demokracii, stačí i monarchie se silným, inteligentním, osvídceným monarchou (ta dokonce může fungovat i lépe).

Na závěr: Celé video na mne působilo jako manipulace k odmítnutí systému jeho nepodporou. To není správné řešení, na to totiž stávající struktury čekají. Nejlepší způsob rozvrtání režimu je důsledným dodržováním jeho vlastních kravských nařízení, krvavou lázní revoluce či dostáním se nahoru (vyžaduje hroší kůži) a změnou odtamtud. To ovšem nic nemění na tom, že to chce VIZI, pevnou vůli a morálku.

Dodatek:

Dostaly se mi do ruky 2 věci: Zelená kniha od jistého Kaddáfího, který v ní ukazuje způsob demokracie, o kterém se nám v tzv. "západní společnosti" ani nezdá. Pokud v tomto bodě historie nelže, tak v Lybii nebyla od roku 1977 klasická hlava státu, ale jen její reprezentant. A druhá věc je videorozhovor - pojednání o prosazování "Amerických zájmů", hlavně co se strategických surovin týče (vycucávání ekonomik), které natočil jeden z těch, co se prosazování aktivně účastnili. Takže způsob je následující: úplatky - když ne, tak likvidace brzdícího představitele, když ani to ne, tak armáda. Zbytek si dosaďte...

Aktualizace 2014-01:

Trochu jsem přemýšlel nad problematikou dostatku. Přeloženo: jde o to, že k získání stejného množství materiálu k čemukoliv je potřeba stále méně lidí. Finále může být až takové, že pracuje je jen malá část populace. Dojíždí na to státy, které počítají s daněním - tedy svými příjmy, podle zaměstnanců a i firmy, protože není kdo by vydělával a nakupoval už tak levné zboží. V tomto je potřeba zcela změnit vnímání situace. V tomto článku je stále to starší, kdy šlo něco vymyslet. Na druhou stranu stále vidím možnosti, jak dát aspoň některým práci a vytvářet daleko lepší prostředí pro život. Z místa mne napadá případ holandských ochmelků, kteří začali makat pro město a součástí jejich výplaty je i dávka alkoholu.